|
|
Úloha produkce a akceptace mincí při utváření mocenské struktury české raně středověké společnosti
Kratochvíl, Jan ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Květina, Petr (oponent)
Práce Úloha produkce a akceptace mincí při utváření mocenské struktury české raně středověké společnosti pojednává o nejstarších historických platidlech, jejichž výskyt předpokládáme v Čechách 10. století. Nahlíží je ovšem ne-ekonomistickým prizmatem, jehož ustanovení předchází kritika stávajících interpretací. Předmětem výzkumu jsou slovanská platební plátýnka a nejstarší denáry ražené v českém knížectví. V práci je zformulovaná nová hypotéza o způsobu, jímž mohla slovanská plátýnka plnit určité funkce, které dnes ztotožňujeme s platidly. Tato hypotéza vychází z předpokladu odlišné organizace ekonomických vztahů v raně středověké společnosti, než jaká byla v otázkách spojených se slovanskými platebními plátýnky obvykle uplatňována. Na základě této předpokládané organizace společenských vztahů je následně rekonstruována sociální krize, jejíž odraz je identifikován ve svatováclavských legendách, pro něž je také odhalen nový inspirační zdroj, Liviovo Ab urbe condita libri. Hypotéza o fungování slovanských platebních plátýnek se tak následně propojuje s prameny do širšího interpretačního celku. Mince jsou v této práci vnímány chartalisticky a prakticky metalisticky v opozici k vyskytujícímu se teoreticky metalistickému přístupu. Je vyloženo, jakou roli hrály mince při přechodu od archaického...
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
|
Dějiny střední Evropy jako jednotného prostoru v dlouhém 10. století
Izdný, Jakub ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Matla, Marzena (oponent) ; Sommer, Petr (oponent)
Práce se zabývá vývojem ve střední Evropě dlouhého 10. století a snaží se postihnout obecně proměny, které v regionu této epochy nastaly. Srovnáním a interpolací fenoménů christianizace, budování politické a ekonomické moci a proměny celé společnosti mezi klíčovými regiony dotčené oblasti se snaží představit nový pohled na celou problematiku. Preferuje vizi ekonomicko-politického vývoje elit, které v separaci od dosavadních společensko-politických formací budují vlastní mocenský aparát, který se teprve postupně konfrontuje a až nakonec splývá s předstátní společností do podoby raně středověkého křesťanského státu.
|
|
|
Obraz nájezdníka v narativních pramenech 9. a 10. století
Purchart, Ondřej ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
v českém jazyce: Práce sleduje způsob, jakým byli v soudobých narativních pramenech zobrazováni a popisováni nájezdníci sužující Evropu v 9. a 10. století. Analýzou jednotlivých pramenů dochází postupně k zformování pohledu tehdejších autorů na vikinské, maďarské a arabské nájezdníky a následně na obraz nájezdníků jako na jeden celek, neboť obraz všech tří skupin je z velké části shodný. Práce klade důraz na to, co o nich zkoumané prameny explicitně i nevědomky říkají, ale zároveň také na to, co neříkají, či zamlčují. Mezi těmito prameny jsou zastoupeny téměř všechny literární formy, které během těchto dvou století popisovaly řádění nájezdníků, od kronik a análů, až po životopisy a dopisy. Díky rozsáhlosti působení útočících národů jsou také použity prameny z různých geografických a kulturních oblastí Evropy a lze sledovat rozdíly mezi nimi. Snahou většiny autorů je obraz barbarského, jinověrného násilníka se zálibou v plenění, zabíjení, nedodržování smluv a podobně. Navíc velmi často zlehčují nebo vůbec nezmiňují jejich vojenské úspěchy. Z textů ale také vyvstávají i jiné aspekty, jako velká vojenská zdatnost a snaha usídlovat se. Obraz je to tedy velmi komplexní a obsáhlý.
|
|
|
Žatec a severozápadní Čechy na počátku mladohradištního období (2. polovina 10. století)
Čech, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Předložená práce navazuje na diplomovou práci, která se zabývala osídlením a podobou žatecké raně středověké aglomerace v 9. století. Náplní disertace je zpracování keramiky, sídlištních situací a opevnění z 10. století. To umožnilo sledovat vývoj fortifikací a změny v sídlištní struktuře uvnitř sídelních komponent aglomerace v čase. Na základě terénních odkryvů byla vypracována relativní chronologie keramiky a podle dendrochronologických dat hypotéza o absolutní chronologii. Pod tímto náhledem byl proveden nový kvantitativní i kvalitativní rozbor informací o raně středověkých hradech a výšinných sídlištích z 9. a 10. století ve středním a dolním Poohří a v Podkrušnohoří. K novému pohledu také přispělo zpracování výzkumu hradu Drahúš. Na základě shromážděných informací a jejich rozboru byl odmítnut názor z 60. let 20. stol. o přiřazení hradů raného středověku na sledovaném území k územnímu útvaru Lučanů, který měl být v opozici proti středočeskému přemyslovskému patrimoniu. Zpracování výzkumu hradu Libušín u Kladna a tamní nálezy keramiky původem ze středního Poohří, bylo možno zařadit do chronologicko-typologického schématu keramiky podle žateckých výzkumů. V závěru byla vyslovena hypotéza o době začlenění území na Ohři a pod Krušnými horami pod nadvládu Přemyslovců. Klíčová slova Raný středověk,...
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
host ::
RSS.